Milé děti, hurá, už je to zase tady. Zítra nám donesete vysvědčení. Důkaz, že jste půl roku něco dělaly. Nebo taky nedělaly. Nám rodičům budou zítra chytří psychologové v televizi radit, jak máme zachovat klid a pochválit vás za projevenou snahu. (Jasně, teď ze mě mluví závist, že tam nepozvali mě. Protože vždycky když mě pozvali dřív, tak jsem po...
Stala se mi tenhle týden krásná věc. Běžela jsem si (no dobře, tak skoro běžela...) pro svačinu. Hlavu plnou klasického předvánočního "co, komu, za co, kam, kdy..."
Ach to září. Než se všechno utřepe, zajede, vyplní, obalí, zaplatí. Každý večer s manželem sedíme a vymýšlíme, kdo, kdy, koho, kam a co s sebou. V bezesných nocích pak přemýšlím, na co jsem ještě zapomněla a na co zapomenout nesmím. Když jsem včera ráno místo nejmladší dcery krmila jejího králíka (víme, září, jsem ráda, že je do své...