Priority...

Snažím se nezneužívat vstřícnosti svých klientů a nerušit dohodnuté termíny sezení. Někdy ale musím, protože pořád jsem máma čtyř dětí, což se s prací někdy kloubí špatně. Dnes jsem zrušila termín klientce, která jezdí z dost velké dálky. Ale ten důvod, přátelé, ten je závažný. Naše nejmladší dcera totiž bude mít školní besídku ke Dni matek. Bude tam hrát na klavír (dokonce skladbu, kterou sama složila, čehož se trochu děsím, zejména proto, že mi ji dopředu nechce zahrát, abych měla překvapení :) ).
Jsem klientům vděčná za jejich vstřícnost a taky trochu spoléhám na to, že mi rozumí. Protože já sama bych nevěřila dětské psycholožce, která kašle na svoje děti a kvůli práci prošvihne důležité momenty jejich života.
Dnes jsem v televizi zaslechla útržek rozhovoru s tuším polským spisovatelem, který přijel představit svou knihu pro děti. Když se ho moderátor zeptal, proč nepřijel dříve, v době, kdy kniha vyšla, jednoduše odpověděl, že nemohl, protože jeho děti měly zkoušky ve škole a bylo důležité, aby byl s nimi.
Takže tak nějak. Jsou věci důležité a jsou věci důležitější. A je fajn si to občas připomenout.