Vánoce jinak...
Letošní Vánoce jsou zvláštní. Pevně doufám, že je naposledy trávíme s celosvětovou epidemií. Nicméně jestli nám něco může zkazit Vánoce víc než celý covid, jsou to naše představy. O tom, jak by Vánoce měly vypadat, s kým bychom je měli trávit, jak bychom je my i děti měli prožívat, jaké by mělo být počasí a co by mělo být na stole nebo pod stromečkem.
Neustálá konfrontace s představou přináší leda tak frustraci. Protože letos zase nenasněží, vánočky nepokynou nebo překynou, někteří z nás nemůžou vidět širší rodinu, kostely jsou většinou zavřené, puberťákům bude naše snaha o pěkné tradice v rodinném kruhu k smíchu ("olovo volovo"), těm mladším potomkům budou třeba růst zuby nebo brácha dostane něco, co zaručeně taky potřebovali (jen to doteď nevěděli).
Ony ty první Vánoce ze začátku taky nebyly žádná poklidná idylka, jak ji vídáme u Lady, jak ta zrůžovělá Panna Maria obdivuje miminko a všichni se můžou přetrhnout, aby mu donesli dvě kožičky, trošku mlíčka či beránka veselého. Nejdřív musela do toho Betléma dojít a z Nazareta, odkud s Josefem vyrazili, je to zhruba 150 km. A to prosím pěkně ve třetím trimestru, kdy, jak si matně pamatuju, je občas dost velká výzva vstát z gauče a dojít si do ledničky pro něco k jídlu. Jasně, asi mohla jet na oslíkovi. No au. Pak nemohli sehnat nocleh, v zemi, kde v noci mrzne a pro novorozeně by přespání venku asi bylo osudné. Naštěstí našli jeskyni se zvířátky, která pak Ježíška zahřívala svým dechem. Trochu si myslím, že v běžné porodnici to tak nesmrdí.
A o tom to je. Nevědět, co přijde, dát tomu šanci a věřit, že všechno má smysl. Kdyby totiž Maria v některé fázi cesty začala prudit, že si to představovala jinak, že se má Josef sebrat a zařídit nějaké kloudné Vánoce, pětihvězdičkový hotel a vyhlášeného porodníka, nic by se nezměnilo. Jen by to parádně otrávilo náladu.
S laskavým svolením kamarádky Lidunky přikládám obrázek jejich šestileté Luisy. Ten je totiž tou nejlepší ilustrací všeho, co se letos děje. V Luisině Betlémě je všechno, co čekáte. Jenže trochu jinak, než to čekáte.
Přeju nám všem, ať si Vánoce užijeme bez zbytečných představ a frustrací z toho, co není. Ať s vděčností přijímáme to, co máme. Není toho málo. Já se o to budu snažit (momentálně s prvním pozitivně testovaným členem naší rodiny).
Krásné Vánoce a hodně zdraví všem!
